ZAJÍMAVOSTI

Poslední úpravy: 12 October 2018 22:16:15


Drsná krása krajiny pod Králickým Sněžníkem

11/10/2018

O velikonocích 2017 jsme se po 2 letech vypravili do kraje pod Sněžníkem a tentokrát především za vysokou zvěří. Naši výpravu tvořili: Ivan Chumchal, Tomáš Jirásek, můj syn Petr, naše labradorka Stela a já.

V polovině dubna sice již nic nenasvědčovalo tomu, že by se zima mohla vrátit, ovšem dlouhodobá předpověď počasí říkala něco jiného, a proto jsme si s sebou vzali zimní výbavu, což bylo nakonec jen dobře. Ubytovali jsme se jako poprvé v Králické chatě ve Stříbrnicích nedaleko Starého Města pod Sněžníkem. První dva dny bylo nádherně a my viděli hned po příjezdu stádo vysoké celkem nedaleko od Stříbrnic. Tip nám dal Martin Hutař, který s místními myslivci také domluvil používání jejich posedů.

Vysoké zvěře tam bylo (a stále ještě je) opravdu hodně, poněvadž nedaleko Stříbrnic je přezimovací obůrka, která v zimě a předjaří stahuje zvěř i z polské strany. Ostatní zvěře tam mnoho není, pár kusů srnčí, divočáci se zdržují spíše v nižších polohách, občas jsme zahlédli zajíce a celkem často i lišky.

Na Velký pátek jsme viděli v ohradě pro hovězí dobytek a koně stádečko muflonů, které mělo nového člena - právě narozené muflonče. Vydali jsme se tedy za nimi a měli úspěch - podařilo se nám dostat dost blízko, abychom je mohli čtvrt hodiny fotografovat. Jedním okem jsme ale sledovali krávy a koně, kterým by se to nemuselo líbit - v sousedním Rakousku bylo totiž v posledních letech usmrceno anebo těžce zraněno několik neopatrným turistů (téměř všichni ale s sebou měli psa, což byla zásadní chyba, poněvadž krávy i býci ho vnímají jako šelmu).

Na Bílou sobotu začalo sněžit a druhý den již bylo všude bílo. Vysoká se stáhla za pastvou do nižších poloh a tak nám posedy umístěné poměrně vysoko byly najednou k ničemu. Sníh sice začal v pondělí mizet, zato turisté ne - několikrát nám vyplašili zvěř. Ale i tak jsme měli celkem štěstí a podařilo se nám jeleny vyfotografovat. Vypravili jsme se i za jeřábky, ale ti netokali - patrně kvůli náporu zimy.

Zkoušeli jsme také načapat bobry, kteří si postavili svůj hrad kousek od Starého Města, ale zřejmě o nás věděli.

Závěrem mohu říct, že tolik vysoké zvěře jsem na jednom místě ještě neviděl . . .

Určitě to nebyla naše poslední cesta do tohoto (zatím) zapomenutého kraje!

Konec

Fotografie a text Jan Kusolits

Zpět