ZAJÍMAVOSTI
Poslední úpravy: 28 April 2019 15:39:04
Tetřívci
28/04/2019Koncem sedmdesátých let jsem za tratí u Kališť nedaleko Javořice několikrát sledoval tok tetřívků. Pak tam meliorovali přilehlé louky. Přitom vykáceli stovky bříz a tetřívci nenávratně zmizeli. Od té doby jsem je ve volné přírodě neviděl. Až na Velikonoce před pár lety jsem dostal tip na jejich focení.
Jemně mrholilo a na krajině ležela řídká mlha a hustá tma. Před půl pátou jsem byl na místě. Došel jsem k tokaništi a v podřepu se snažil proti nepatrně světlejšímu obzoru najít skupinku keřů, u které jsem měl vybrané vhodné místo pro stanoviště.
Po chvíli bloudění jsem to našel a v krytu si připravil stativ a fotoaparát. Ještě za hluboké tmy před půl šestou se z křovisek za mým krytem ozvalo několik zaškrtnutí, pšouknutí a ticho. Pak se ozvalo vytrvalé bublání.
Když se začalo rozednívat a měl jsem již trochu strach, že tok bude probíhat jinde, než jsem si rozložil kryt, přifrčeli na louku postupně čtyři kohoutci. Drželi se na dohled, ale daleko jeden od druhého. Po povinném zaškrtnutí a výskoku začali bublat. Další bublání se ozývalo na louce za terénní vlnou. Kolik jich tam bylo, se nedalo přesně odhadnout. Snad dva, snad tři.
Dva kohoutci se pak začali k sobě přibližovat. Spuštěná křídla, natažené krky a tatrče s lyrovitě zahnutými okrajovými pery překlopené až na záda byly předzvěstí zápasu. Kohoutci proti sobě vyráželi a bili do sebe křídly a občas si uštědřili i nějaký ten zásah klovcem.
Těžké mraky a mrholení s občasnými vločkami sněhu ubraly spoustu světla. Čas pro focení byl dlouhý, clona otevřená na maximum a citlivost nastavená na vysoká čísla. Kvalita fotek nízká. Ale krásný zážitek.
Zápas trval pár minut, pak se zas vrátili na svá původní místa a sbírali potravu. Mezi devátou a půl desátou postupně všichni čtyři odtáhli. Abych je nerušil, kdyby se zdržovali někde na blízku, seděl jsem do půl jedenácté a potom jsem odešel.
Konec
Fotografie a text Ing. Karel Ženíšek, fotoulovky.ic.cz