ZAJÍMAVOSTI
Poslední úpravy: 06 June 2020 10:49:54
Neúspěch či úspěch se strakapoudy?
06/06/2020Období hnízdění je v plném proudu, a protože hnízdí i moji oblíbení strakapoudi velcí, snažil jsem se najít trochu volného času na obhlédnutí obsazenosti dutinek ve stromech. V lese jsem našel dvě příhodně umístěná hnízda a jakmile se blížil čas, kdy už mláďata pěkně čučí z dutinky ven, hned jsem vyrazil užít si pozorování veselého krmení a zkusit pořídit i pár snímků.
Těch mám sice už dost z minulých focení z předešlých let, ale tyto ptáky mám velmi rád a neodolám příležitosti pozorovat je znovu. Bohužel, jak to tak chodí, ne vždy se sejde okamžik, kdy má fotograf čas s časem, kdy je dobré počasí a světlo. Tak tomu bylo i tentokrát.
. Již cestou do té doby slunečnou oblohu zakryly mraky a v lese mě pak samozřejmě přivítala vyložená tma. To vylučovalo slušné snímky, tak jsem se spíše kochal. Druhý den ráno se konečně opět objevilo slunce, vyrazil jsem tedy znovu zkusit štěstí. První dutinka však byla již opuštěná, to mám tedy štěstí, nechal jsem to letos skutečně až na poslední chvíli... Zmar vystřídala radost - z druhé dutiny jedno ptáče ještě kouká! Onen zmar si však našel jinou cestu. Foukal totiž silný vítr, který s naprostou pravidelností vždy okolními větvemi a zelení pokazil průhled na krmící rodiče. Frekvence krmení byla rovněž velmi nízká.
Asi po dvou hodinách jsem se zdeptaný rozhodl jít domů, navíc se opět dostavily mraky a v lese nastal opět kritický nedostatek světla. Přesně v tom okamžiku se ale ptáče odhodlalo ke svému prvnímu letu, který doprovázela různá škobrtnutí až kotrmelce a nepopsatelná roztomilost. Nakonec se strakapoudí mrňous usadil na jednom kmeni jen asi tři metry nad zemí, odpočíval a dovolil mi udělat pár snímků. Trošku zmatení rodiče ještě několikrát překvapeně prohlíželi prázdnou dutinu ve stromě, přestože křičící ptáče bylo vzdáleno jen asi třicet metrů. Jakmile se našli a chtěli pokračovat v krmení, nechal jsem je v klidu a vzdálil jsem se, také už nebylo kde se krýt.
Díky malému strakapoudovi velkému jsem se z lesa nevracel nespokojený ale naopak velmi šťastný, neboť mi dovolil vidět jeho vstup do dospělosti, jeho první let.
Konec
Fotografie a text Petr Chotěbor.