ZAJÍMAVOSTI

Poslední úpravy: 07 July 2022 19:00:38

Krušné hory známé i neznámé aneb na konci světa

07/07/2022

Na podzim minulého roku padlo rozhodnutí, že se na jaře podíváme do západní části Krušných hor, kde ještě nikdo z nás nebyl. Nakonec jsme tam jeli ve čtyřech - Filip Seningl, Martin Hutař, Petr Chotěbor a já.

Ubytování jsem našel vlastně náhodou a sice v malé osadě Jelení - šlo o penzion Mezi jeleny, který je vlastně takovým koncem světa. Majitelé ho nedávno zakoupili, kdysi to bývalo rekreační středisko MZV a rekonstrukce ještě probíhá. Nachází se v nadmořské výšce 865 m a počasí v polovině dubna tomu odpovídalo - vegetace se ještě neprobudila, ve vyšších polohách hlavně v lese ještě ležel sníh. Majitelé vyznávají alternativní způsob života, cvičí jógu a vaří indickou kuchyni. Chovají slepice, koně a poníky, také alpaky, se kterými podnikají pro zájemce vycházky. I přes zřejmou snahu vytopit celý objekt bylo na chodbách dost chladno - nechtěl bych tam zažít opravdovou zimu.

Naším hlavním cílem byli tetřívci, kteří v tu dobu tokali, také vysoká nás zajímala, ovšem to jsme ještě netušili, že byla z velké části vystřílena, aby nebránila obnově lesa. Srnčí zvěř se ještě držela v nižších polohách a viděli jsme ji jen jednou, divočáci tam nežijí, zato jsme viděli lejno a stopy vlka.

Na poradu se vypravili Petr a Filip k lesníkovi ze správy LS ČR, který jim zhruba řekl, kde se jaká zvěř nachází, ovšem stejně jsme si ji museli nalézt sami, natolik informace přesné přece jen nebyli. Tetřívky našel náhodou Martin díky své vytrvalosti o sobotním úplňku a příští dvě rána se na ně s Petrem a Filipem vypravili - štěstí jim přálo. Mj. se jim podařilo vyfotografovat lišku a jeřáby, také zajíce a nějaké dravce.

Krajinářsky je velmi zajímavá NPR Přebuzské rašeliniště, které vypadá jako finská či ruská Karélie, za návštěvu stojí i Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou (3 km). Zpestřením bylo vytahování osobních aut mým Jeepem ze sněhových pastí - jejich řidiči se zřejmě řídili kalendářem a ne počasím . . .

Doufám, že jsme tam nebyli naposledy !

Foto: Filip Senigl