Novinky a články

Poslední úpravy: 10 December 2023 17:10:43

Za kamzíky a medvědy do Nízkých Tater

10/12/2023

Už nějakou dobu jsem měl plán podniknout výlet do Nízkých Tater, kde je kamzíků zatím dost a poněvadž nejsou oficiálně loveni, tak nejsou tak plaší jako v Jeseníkách a zřejmě si i dokážou poradit s přítomností vlků na rozdíl od příslušníků svého druhu v Lužických horách.

Kromě toho tam žijí i medvědi, kteří se až na malé výjimky v ĆR nevyskytují a také vysokohorská krajina je samozřejmě velmi fotogenická.

Rozhodl jsem se držet své zásady a najít místní kontakt, protože se tím ušetří hodně času i energie hledáním zvěře - obrátili jsme se proto přímo na předsedu SKFP Jakuba Mročka, který v září t. r. přijel do Jeseníků, kde se sešel s P. Chotěborem a F. Śeninglem. Dal nám několik tipů, co se kamzíků a medvědů týče a ubytování jsme si zajistili sami v kempinku Lúčky (937 m n. m.) v Demänovské dolině - rezervoval jsem s dostatečným předstihem bungalov pro 5 osob - Petra Chotěbora, Vojtěcha Gregora, Antonína Cettla, Petra Grunda a mne.

Termín konec října se ukázal jako ideální - turistická i lovecká sezóna už skončila, počasí bylo sice chladnější, ale s tím jsme počítali. Útulný bungalov byl dobře vytopený, teplejší oblečení jsme si přibalili a ostatní poručili osudu - nakonec pršelo jen druhý den našeho pobytu, který jsme strávili prohlídkou Liptovského Mikuláše. Je to malé a udržované město, kde se nachází muzeum lovectví a rybářství v oblasti Liptova a to rozhodně stojí za návštěvu.

První den jsme se rozdělili do dvou skupin - jedna šla Śirokou dolinou až do oblasti mezi Krúpovou hol'ou (1922 m n. m.) a Konským (1888 m n.m.). Kamzíci tam vskutku byli, akceptovali naši přítomnost celkem dlouho a zhruba po dvou hodinách se nakonec vytratili. Druhá skupina zamířila z Jasné pod Sedlo Pol'any (1837 m n. m.) a byla rovněž úspěšná.

Třetí den jsme vyjeli lanovkou na Chopok (2024 m n. m.), kde byla už pořádná zima - mrzlo a napadl sněhový poprašek, k tomu vichr, který pocitově teplotu ještě snižoval a místy i hustá mlha. Nakonec jsme ale kamzíky našli přesne dle pokynů Jakuba mezi Derešemi (2004 m n. m.) a Pol'anou (1890 m n. m). Vedoucí kamzice byla albínka, zkoumavě si nás dlouho prohlížela a když usoudila, že nejsme nebezpeční, tak se stádo klidně páslo dál . . . Přidala se k nám také trojice slovenských fotografů a společně jsme se umělecky vyřádili - kamzíci nás nechali přijít až na 10 m, ovšem museli jsme dávat pozor, abychom se nezřítili ze srázu dolů, protože všude byla jinovatka. Zpáteční cestu jsme absolvovali rovněž lanovkou, protože počasí bylo čím dál tím horší.

Každý večer jsme si povídali o fotografování, prohlíželi svoje snímky a popíjeli dobrý mok.

V neděli jsem se vypravil s Petrem Grundem za medvědy už jen ve dvou, poněvadž ostatní museli odjet. Śtěstí nám bohužel nepřálo a viděli jsme jen čerstvé stopy a lejno, avšak medvěda žádného - marně jsme doufali, že si budou chlupáči pochutnávat na brusinkách a borůvkách, kterých se letos hodně urodilo. "Mišovi" jak mu na Slovensku říkají, ale možná přece jen vadili turisté, kteří tam o víkendu začali přijíždět - nezjistili jsme si totiž, že na přelomu října a listopadu tam byly podzimní prázdniny.

I tak se výlet vydařil a všichni byli snad spokojeni - zase se do Nízkých Tater ještě někdy vypravíme a možná načapáme i nějakého medvěda . . .

Foto: Jan Kusolič