Novinky a články
Poslední úpravy: 03 June 2025 22:01:50
Mé zkušenosti s fotografováním loveckých psů při práci
03/06/2025Pes mne provází na mých toulkách celý život. A lovečtí psi mi svou povahou, svými vrozenými vlastnostmi, které jim všípili naši předci k srdci přirostli nejvíce. A přestože nejsem myslivec, měl každý můj pes lovecké zkoušky, byl a je lovecky upotřebytelný.
Práce loveckého psa je specifická. Je založena na komunikaci mezi vůdcem a psem. Pes pracuje samostatně na velkou vzdálenost, přesto je stále pod vlivem svého vůdce, který jeho práci koriguje pouze svými gesty, případně píšťalou. Nikdy mne nepřestane fascinovat jak šelma, kterou pes je, dává svůj lovecký pud do služeb člověka, lovce.
Není tedy překvapivé, že jsem chtěl mít ve svém portfoliu fotografie zachycující psy při práci. Jak získat vytoužené záběry? Jako fotograf máte v podstatě jen tři možnosti. Při výcviku, na zkouškách lovecké upotřebytelnosti a na honu.¨
Pokud se rozhodnete fotografovat při výcviku psa tak máte bezesporu oproti dalším možnostem dvě výhody. Počkáte se na to správné světlo a vyberete si prostředí, kde chcete fotografovat. Můžete aranžovat scénu. Ale podle mého soudu nemají tyto záběry tu správnou atmosféru.
Focení na zkouškách lovecké upotřebytelnosti už má svá úskalí. S účastí fotografa musí souhlasit organizátor zkoušek, rozhodčí a i sami vůdci. Fotograf by podle mého soudu měl znát zkušební řád a měl by mít stále na paměťi, že vůdce připrava psa na zkoušku stála nemálo času a úsilí a že on, fotograf, může jen tím, že psa při přezkušování zaujme odvést jeho pozornost nežádoucím směrem a vůdcova několika měsíční práce přijde vniveč.
Na zkouškách si nevybíráte prostředí, světlo. Je to vlastně reportážní fotografie. Fotíte psy v plném slunci na vodní hladině, v pravé poledne v poli nebo v lese. A nebo vás naopak čeká tma, déšť a focení v lese. Ale máte k dispozici několik psů, máte více pokusů získat vytoužený záběr. Za sebe mohu říct, že pozorovat špičkovou práci psa je radost a pokud máte štěstí a sejde se silná skupina dobře vycvičených psů pak je to skutečně mimořádný zážitek.
Poslední možností je fotografovat psy na honu. V tomto případě Vás musí nahlásit jeden ze členů mysliveckého sdružení jako hosta a s vaší účastí musí souhlasit myslivecký hospodář.
Že jako fotograf musíte dbát na svou bezpečnost se zmiňovat nebudu. Že budete opět fotit reportáž bez ohledu na světelné podmínky je asi zřejmé, úskalím je Váš objekt zájmu, psi. Měl jsem možnost fotografovat v několika mysliveckých združeních a nakonec jezdím fotit jen do jednoho. V jednom případě jsem měl obavy o svou bezpečnost, ve druhém nebyli dobře vycvičení psi, v dalším nebyla zvěř. Při fotografování honů velice záleží na pořadateli honu. Na tom jakou vyžaduje kázeň, jaké mají ve združení psy a jak se dbá o myslivecké tradice.
Fotografování práce loveckého psa vzřaduje i určitou "autocenzuru". Je třeba brát na zřetel tradice české myslivosti. Fotograf by měl mít na paměti, že je vždy hostem. Zvěř aportovaná psem by měla být vždy nepoškozená. A v neposlední řadě by měl pečlivě zvažovat kde bude své záběry prezentovat.
Text a fotografie: Zdeněk Cimburek